napsal Tim Parks

Na Locus Map jsem přišel při řešení jednoho problému - jak projít 400 mil Itálií a šlapat přitom mnoha oblastmi, které jsou pro turistiku nebo trekking málo populární. Itálie navíc není proslulá podrobnými turistickými mapami.

Proč jsme se do toho chtěli pustit? V roce 1849 se revoluční hrdina Giuseppe Garibaldi stáhl z obrany Říma, který byl obléhán 30 000 francouzskými vojáky. V noci opustil město se 4 000 muži a pokusil se s nimi pochodovat stovky kilometrů na sever do Benátek, kde jiná skupina povstalců vyhlásila italskou nezávislost. Kličkovali sem a tam přes italské Apeniny, Lazio, Umbrii, Toskánsko a Marky, pronásledováni francouzskou a rakouskou armádou.

Vždycky jsem byl Garibaldiho fanoušek. V roce 2019 jsem náhodou narazil na deník jeho pobočníka, švýcarského vojáka Gustava Hofstettera, který velmi podrobně popisuje trasu, po níž se vydali, a všechny útrapy na cestě. Najednou jsem věděl, že musím projít stejnou cestu, abych si udělal představu o tom, jakou epopej vykonali. A protože jsem spisovatel, dostal jsem nápad na knihu, v níž bych porovnal tehdejší a současnou Itálii.

Ale dnes už nikdo nechodí pěšky z města do města. Jediné dobře značené cesty jsou na těch nejhezčích místech, kam chodí turisté. Vyhledávač tras Googlu nabízí jen silnice a chodit po italských silnicích mimo město je snad nebezpečnější než být pronásledován celou armádou. I když jsem našel papírové mapy s cestami, byly zastaralé a potřebovali byste jich tolik, že by vám zaplnily celý batoh.

A tak do toho vstoupil Locus Map. S partnerkou Eleonorou jsme si stáhli aplikaci, nastavili algoritmus pro pěší putování s batohem a začali plánovat trasu.

Nebudu předstírat, že šlo všechno hned jako na drátkách. Aplikace dělá vše pro to, aby chodce vedla mimo rušné silnice, ale i tak měl Locus Map problém vymyslet bezpečnou trasu z centra Říma do Tivoli, 30 km na východ. Překvapivě věděl o drobných průchodech ostružiním pod dálničními mosty, ale pak nás přivedl na obří čtyřproudovou křižovatku, kde jsme se tísnili na okraji hned vedle uhánějících kamionů...

... nebo nás někdy odvedl půl míle z cesty, aby se vyhnul několika desítkám metrů rušné silnice. Což by bylo v pohodě, kdybychom tudy šli za svítání v srpnovou neděli. Ale jsou chvíle, kdy sakramentsky záleží na tom, abyste se dostali tam, kam máte namířeno, dřív, než bude příliš vedro. A my jsme tuto procházku absolvovali ve stejnou roční dobu jako Garibaldi: v červenci.

Ale to jsou jen maličkosti. Den za dnem nám Locus Map nacházel stále lepší cestu: na sever proti proudu Tibery, divokou krajinou Sabiny, do Terni a Todi...

... přes větrné náhorní plošiny a hluboké soutěsky, přes vysoké apeninské průsmyky do San Marina, až na pobřeží Jadranu.

Pro orientaci během chůze je zásadní funkce záznamu trasy na mapě pomocí výrazné červené čáry. Velmi rychle zjistíte, kdy jste minuli odbočku, což je v tomto terénu, kde je jen velmi málo cest značených, až příliš snadné. A je skvělé, že můžete rychle přeorganizovat své plány, když zjistíte, že nějaká cesta nebo silnice nebude fungovat nebo že nemáte dost energie na to, abyste se dostali tak daleko, jak jste očekávali. Graf převýšení, který vám řekne, kolik stoupání budete muset překonat, a co je ještě důležitější, jak strmá bude cesta nahoru i dolů, je zásadní, pokud jde o rozvržení vašeho dne a správné vnitřní naladění.

Garibaldiho muži byli špatně zásobeni, boty se jim rozpadaly, tížily je pušky a výstroj. V noci spali na zemi bez stanů a přístřeší. My jsme měli dobré lehké trekové boty a turistické hole, v batohu jsme nesli jen asi 7 kg a dokázali jsme si každou noc najít nocleh v posteli, a to i v těch nejodlehlejších vesničkách. Přesto jsme měli co dělat, abychom ušli 400 mil za stejnou dobu jako oni: 28 dní včetně dvou dnů odpočinku. A to jsme cestou nemuseli bojovat ani střílet. Aby se Garibaldi vyhnul armádám, které ho pronásledovaly, volil často ty nejobtížnější cesty, přes nejpustší a nejnáročnější terén. Nikdy by se nám nepodařilo ho následovat bez pomoci Locusu Map. A kdyby se nám to nepodařilo, moje nová kniha by nevznikla.

Více o autorovi:

• www.timparks.com
• Facebook
• X

Článek Locus Map a Cesta hrdiny: Pěšky s Garibaldim z Říma do Ravenny se nejdříve objevil na Locus Map - mobile outdoor navigation app.

Během třináctileté historie Locusu jsme se setkali s mnoha zajímavými až bizarními způsoby využití aplikace. Díky své bezbřehé univerzálnosti a nesčetným možnostem nastavení si původní apka pro kačery, turisty a bajkery našla cestu i mezi profíky různých zaměření. Takže například jeden dopravní podnik s Locusem zaměřuje výhybky a rozvodny, správce jednoho ropovodu na Aljašce jej využívá k monitoringu a servisním pracem, někteří řidiči autobusů v Polsku jej využívají pro výuku nováčků, kterým hlásí polohu zastávek… No a dnes o dalších takových raritách napíšeme více.

Pomáhá při ochraně přírody

Tohle využití naší aplikace nás těší asi nejvíc. Již před sedmi lety jsme psali o tom, jak Locus Map využívají ochránci přírody na Nové Kaledonii, kde pomocí něj mapují výskyt některých ohrožených druhů zvířat, například nelétavého ptáka Kagu.

Před třemi lety se Locus Map objevil v dokumentu americké stanice VICE News, který informoval o boji přírodovědců a ochranářů z havajského MISC (Maui Invasive Species Commitee) s invazivním druhem rezavých mravenců. Jejich rychle se rozrůstající kolonie se snaží ochranáři regulovat pomocí postřiků z vrtulníku. Pilota navádí na správné místo právě Locus Map.

Možnost zákresu zaznamenávané trasy do mapy s “reálnou” šířkou záběru postřikovače umožňuje pilotovi poměrně přesně zacílit svůj let nad kontaminovanou oblastí a pokrýt tak efektivně celé zasažené území.

Stejný tým vědců se objevil vloni i v dokumentárním seriálu BBC Green Planet s Davidem Attenboroughem. Jeho pátý díl “Human Worlds” zobrazuje Locus Map opět “v akci” na vrtulníku, tentokrát při ostřelování invazivních rostlin v džungli na havajském ostrově Maui.

Experti z týmu MISC, kteří mají na starosti data a využití digitálních technologií, si aplikaci nemůžou vynachválit: “Vaše aplikace se nám líbí a již několik let ji používáme ke kontrole invazních druhů. Přizpůsobitelné rozhraní Locusu je opravdu užitečné. Zaznamenáváme trasy, abychom ukázali místa, která zkoumáme, a používáme rychlé body k zákresu míst kontroly invazních druhů. Zde na Havaji jsou i další organizace na ochranu přírody, které používají Locus.” 

Z funkcí Locusu si pochvalují také možnost sdílení zálohových souborů, vlastní offline mapy a export/import dat ve formátech GPX a KML. Jejich kolegové využívají Locus Map také na Guamu při mapování invazivního druhu hada “brown tree snake”.

Pomáhá při ochraně životů a majetku

Další velkou skupinu uživatelů máme mezi záchranáři, hasiči a dalšími S&R složkami. Před lety jsme pro ně spustili program podpory, v rámci kterého týmům poskytujeme zdarma licence na Locus Map Premium. Díky tomu Locus Map již používá přes 50 S&R organizací z celého světa.

Záchranáři ze španělského SGISE (Societat Valenciana de Gestió Integral de Serveis d’Emergències) vyjmenovávají výhody aplikace pro jejich organizaci: “Jednou z hlavních výhod je, že tato aplikace dokáže používat mapy bez připojení k internetu. Pomocí offline mapové aplikace můžeme zaručit, že všechny jednotky hasičského záchranného sboru mají k dispozici stejné podklady a mapy. Jedním z využití této aplikace je průběžné poskytování informací a dat od jednotek lesních požárů sdílených napříč celou organizací.”

Pomocí Locusu organizace nejen sdílí polohová data zaměřených požárů, ale také buduje databázi hydrantů, lesních přístupových a únikových cest, vodní rezervoáry atd. Pomocí Locusu se také navigují jednotky při pátrání po pohřešovaných osobách.

Pomáhá při vývoji nových technologií

Jako pomyslnou třešničku na dortu si necháváme nakonec opravdu raritní projekt, který by nás nenapadl ani ve snu. S prosbou o součinnost a spolupráci se na nás obrátili designéři a stavitelé podvodních propulzních a navigačních systémů ze společnosti Seacraft.

Jak poznamenává jeden z vývojářů společnosti Seacraft, "orientace pod vodou je obzvláště obtížná kvůli často špatné viditelnosti a nemožnosti proniknout signálům GPS skrz vodní vrstvu. Ještě obtížnější je to při rychlém pohybu, kterého se dosahuje pomocí potápěčských pohonných jednotek. Pro usnadnění této činnosti vytvořila společnost Seacraft speciální podvodní navigační systém založený na principu mrtvého tahu s názvem ENC3, který je komerčně dostupný v několika variantách.

Někdy je však zapotřebí vizuální reference a možnost provádět navigační rozhodnutí v reálném čase. Zde se s určitými úpravami jako podvodní mapový systém osvědčil Locus Map. S pomocí týmu Locusu tak bylo možné rychle vytvořit funkční prototypy usnadňující provoz pod vodou."

Potápění s mapovým displejem před sebou je čistá radost, nicméně pokud už teď rozbíjíte prasátko, abyste si podobné zařízení koupili, protože na něm funguje vaše oblíbená aplikace, musíme vás prozatím zklamat - zatím není komerčně dostupné.

Hustý, co? Ale nezapomeňte, že tyto extrémní případy jsou možné jen proto, že jsme vyrobili naši outdoorovou navigační aplikaci mnohem flexibilnější, pokud jde o související funkce, přizpůsobení a dostupný obsah, s nímž lze pracovat, takže si ji každý může užívat podle svých představ. Stále se zaměřujeme na naše hlavní aktivity, tedy pěší turistiku a cyklistiku, ale jsme dostatečně univerzální, abychom zvládli i další způsoby, jak se udržitelně pohybovat v přírodě.

Článek Locus Map nejen pro turisty a bajkery se nejdříve objevil na Locus Map - mobile outdoor navigation app.

Program pro záchranné složky

Během několika let historie Locusu se nám spousta uživatelů ozvala se zprávami o užitečnosti aplikace pro týmy profesionálů, starajících se o bezpečnost a zdraví - ať už složky policie, hasičů, záchranářů nebo pátracích oddílů. Tudíž jsme se před rokem rozhodli podporovat záchranné složky a týmy z celého světa a poskytujeme jim bezplatné licence na plnou verzi outdoorové navigace Locus Map. Organizace ZS mohou v rámci tohoto progamu získat:

• bezplatné licence na mobilní outdoorovou navigaci Locus Map Pro pro všechny aktivní členy organizace
• LoMapy operační oblasti organizace zdarma

Licence zdarma lze získat na základě podání žádosti, řádně vyplněné, podepsané a zaslané na e-mailovou adresu pr(at)asamm.com.

Jeden z příkladů dobré praxe

Peter Král, jenž je členem Bratislavské kynologické záchranářské brigády, nás upozornil na možnosti použití naší aplikace při pátrání po pohřešovaných osobách. Peter se ve svém náročném povolání věnuje ostrým pátracím akcím, jejich plánování, přípravě a řízení pátracích týmů během vyhledávání v terénu.

Jak jste se v týmu dostali k Locusu?

Počas dlhšej doby sme skúšali rôzne programy a aplikácie, ktoré by nám uľahčili prípravu, navigáciu a orientáciu v teréne. Problémy však boli nielen s nedostatočnou vybavenosťou týchto programov, ale najmä s technickou a užívateľskou náročnosťou. Pre prácu v teréne sme potrebovali jednoduchú aplikáciu, ktorú by po krátkom zaškolení zvládol obsluhovať aj technicky menej zdatný človek.

Které funkce Locusu při práci využíváte?

V teréne využívame najmä funkcie na vyznačenie sektorov určených k prehľadaniu - jednoduché určovanie veľkosti prehľadávanej plochy, správa sektorov a ich export do GPS, alebo iných zariadení, kontrolu pohybu v týchto sektoroch, online sledovanie pohybu pátracích tímov a následne v Locuse vyhodnocujeme pátraciu akciu. Využívame aj geocachingové nástroje pre jednoduché načrtnutie rádiusu od daného bodu (ktorým v tomto prípade môže byť posledné miesto, kde nezvestnú osobu videli, alebo kde bol nájdený predmet danej osoby).

Jaké má pro  vás Locus největší výhody?

Pre samotné pátracie tímy je veľká výhoda možnosť meniť mapové podklady a behom chvíle nájsť mapu najvhodnejšiu pre danú lokalitu s čo najlepším pokrytím. Túto výhodu dokáže využiť aj veliteľ, keď dokáže čerpať informácie z rôznych mapových podkladov a vďaka tomu určiť potencionálne miesta, kde sa môže daná osoba nachádzať (horárne, posedy, jaskyne, budovy, atď. ...)

Co vám momentálně v Locusu chybí?

Veľkou výhodou aplikácie Locus, ktorú momentálne testujeme, je online sledovanie pátracích tímov pomocou funkcie Live tracking. Testovaním sme dospeli iba k dvom obmedzujúcim faktorom online sledovania:  1. závislosť na dátovom spojení, ktoré býva v hornatejších oblastiach niekedy premenlivé, prípadne žiadne, 2. nemožnosť zapnúť online záznam pohybu sledovaných pátracích tímov (táto funkcia by umožnila veliteľovi akcie okamžite vyhodnotiť, ktoré úseky pátrací tím skontroloval bez toho, aby sa pátrací tím znova vracal na základňu). Avšak oproti iným systémom je Live tracking bezplatný a užívateľsky jednoduchý (3 kroky v hlavnom menu).

[caption id="attachment_20600" align="aligncenter" width="600"] Mapování pohybu pátracích týmů v prohledávaném území[/caption]

Takže celkově jste s Locusem spokojeni?

V celkovom hodnotení aplikácia Locus spĺňa všetky naše požiadavky. Práca s ňou je jednoduchá, rýchla a prehľadná, čo sa prejavuje rýchlym rozšírením medzi ďalších kynológov-záchranárov.

Více na stránkách Bratislavské kynologické záchránářské brigády.

Článek Locus Map pomáhá s pátráním po ztracených osobách se nejdříve objevil na Locus Map - mobile outdoor navigation app.

napsal Christian Bischof

Bikepacking pro mě znamená cyklistiku s co nejmenší zátěží po téměř všech typech cest, spontánní výběr trasy a míst pro nocleh. Je to úžasný způsob cestování, objevování přírody a kultur cizích zemí, potkávání zajímavých lidí a v neposlední řadě způsob, jak narazit na hranice vlastní zóny komfortu (tzn. nekonečně sebepoznávání).

Kolo a bagáž

Tento výlet jsem si užil na kole Bombtrack Hook 1 s velmi robustním CroMo ocelovým rámem s pohodlnou, ale přesto ještě docela závodní geometrií. Obuto bylo solidními cyklokrosovými gumami Clément, které skvěle odvalují jak na asfaltu, tak na šotolině, a vybaveno spolehlivým řazením SRAM (vpředu 50/34 a vzadu 11-32). Cílem bylo jezdit hlavně po šotolině, nicméně mnohdy jsem kvůli urychlení  a pohodlí volil asfalt.

Energetickou nezávislost mi zajistil solární panel. Nabíjel jsem jím powerbanku a následně můj Fairphone. Panel se dal připevnit dopředu i dozadu podle směru svitu slunce. Na Fairphonu mi jako jediná navigace běžel Locus Map.

Všechny mé propriety se mi vešly do pěti brašen Apidura a jedné Rixen&Kaul, takže jsem nemusel brát batoh. Zde je obrázek všeho, co jsem vezl s sebou:

Váha kompletního nákladu bez jídla a vody byla nějakých 11 kg, což bylo zhruba stejně jako váha kola. Brašny jsem měl upevněné těsně u rámu a jejich hmotnost byla dobře rozložená, což se projevilo příjemným jízdním komfortem, skvělou manévrovatelností a flexibilitou (což je vlastně hlavní výhoda bikepackingu).

Byl to můj vůbec první delší výlet na kole. Kolo a brašny jsem zakoupil poměrně krátce před ním a nebyl jsem si moc jistý, jak budou jednotlivé komponenty vybavení spolupracovat. Na konci expedice jsem se musel pochválit, vcelu všechna má rozhodnutí se vyplatila. Kolo jelo skvěle, geometrie rámu mi veskrze vyhovovala a ocenil jsem praktičnost a voděodolnost brašen.

Trasa

Posledních pět let žiji v Hannoveru a Marseille, jeho moře a příjemné středomořské klima, mi vždy připadalo jako super místo pro výlet na kole. Trasu tam jsem si vymyslel relativně nenáročnou, co se týče převýšení - značná část vede podél velkých evropských řek jako Rýn, Mosel nebo Rhona. Cestu na každý den jsem plánoval víceméně za jízdy na LoMapách v aplikaci Locus, a vždy jsem se snadno dostal tam, kam jsem potřeboval.

Výběr cest a stezek

Po celou dobu byl mým nejlepším partnerem pro výběr trasy právě Locus a jeho LoMapy:

• obsahují velké množství oficiálních značených cyklotras různých kategorií (místní, regionální i národní, viz legenda mapy)
• mapa je příjemně čitelná s jasnou kresbou a dostatečnou velikostí textu (dá se i přizpůsobit)
• mapy se zobrazují docela rychle i při zoomování, přestože jsou vektorové a generují se až v aplikaci
• obsahují enormní množství podrobností z dat projektu OpenStreetMaps a dá se podle nich skvěle orientovat (všechny druhy stezek, cest, silnic, typy porostu, solitérní stromy, elektrické vedení, vodní toky a plochy, půdorysy staveb a všechny možné body zájmu)
• podle vrstevnic se dá snadno plánovat trasa s ohledem na její výškový profil a náročnost jízdy

Locus Map dává spoustu možností, jak si přizpůsobit prostředí aplikace vlastním potřebám, a mít tak rychlý přístup k oblíbeným obrazovkám a nástrojům. Já jsem používal nastavení patrné z obrázku. Často jsem sdílel svoji aktuální polohu s kamarády a rodinou, aby věděli, kde jsem, a že jsem v pořádku. Označoval jsem si na mapě všechna místa svých noclehů a přidával k nim komentáře. Jelikož jsem šetřil baterku telefonu, co se dalo, neměl jsem zapnutý záznam trasy a její linii jsem do mapy zakreslil až cestou zpět ve vlaku právě na základě mých poznámek. Příště možná zařadím do výstroje dynamo v náboji kola s USB výstupem.

Výběr míst k noclehu

Měl jsem v úmyslu spát co nejvíc mimo civilizaci v hamace, zavěšené mezi dva stromy. Nic to nestojí a je to prakticky nejlegálnější forma volného kempinku v Německu (viz info v němčině >>). U některých měst však jsou příměstské kempy, kde lze přespat kdykoli za menší peníz. Většinou jsem ale hledal optimální místo k přespání pomocí mapy v Locusu. A docela to fungovalo.

Poznávání přírody a kultury

Na bicyklu se snadno a rychle dostanete prakticky kamkoli potřebujete a přitom jste stále v kontaktu s přírodou a na čerstvém vzduchu. Kdykoli můžete rychle zastavit (koupit si čerstvou bagetu v některé typické “boulangerie”), pružně můžete reagovat a dělat si zajížďky k různým přírodním zajímavostem nebo bez jen tak prozkoumávat křivolaké uličky starobylých měst.

Potkávání zajímavých lidí

Cyklisté si zpravidla rádi navzájem pomáhají (zejména ve Francii). Díky tomu jsem strávil tři noci jako host různých spolujezdců, zcela náhodou jedoucích kolem. Vzali mě k sobě domů, provedli mě svým městem a představili mě rodině. Příjemně jsme pokecali o zážitcích na cestách a získal jsem spoustu nových informací. Například o cyklistické sociální síti warmshowers.

Jak jsem narazil na hranice vlastní zóny komfortu

Jednou jsem míjel perfektní lesík pro umístění mého závěsného obydlí, už jsem se těšil na kutě, ale po bližším ohledání terénu jsem si to rozmyslel - na zemi jsem objevil převrácené krabice a v nich uhynulá selata divočáka. Bohužel tento nepříjemný zážitek mě přinutil hledat jiné místo, přestože už byla skoro tma.

Svůj výlet jsem odstartoval plný elánu, motivace a energie. Tyto základní ingredience mě hnaly vpřed závratnou rychlostí, než jsem si k po čtyřech dnech uvědomil, že to tak dále nejde. Ozvalo se koleno a bolest neutěšeně rostla s každým šlápnutím. Uvědomil jsem si, že musím lépe naslouchat svému tělu, pokud chci dorazit do cíle, a zbytek trasy jsem absolvoval v již podstatně umírněnějším tempu.

Čtvrtého dne jsem si (doslova) bolestně uvědomil, že ani mé pneumatiky Clément nebudou žádný zázrak, jelikož mě při vysoké rychlosti na mokru poslaly dost nevybíravě k zemi. Po tomto zážitku jsem dost bojoval mezi volbou optimálních podmínek pro hojení ran a zároveň odpovídajících jízdních výkonů.

Závěrem

Tento typ cestování mi dává neskutečný pocit svobody. Samozřejmě, je potřeba respektovat svoje tělo, kolo, přírodní zákonitosti a v neposlední řadě pravidla dané země. Nicméně jen kolo může dávat tolik možností objevovat krásná místa, potkávat fajn lidi, užívat si jízdu a být sám sebou. No, a když k tomu máte perfektního parťáka, jako je Locus Map, dobrodružství je ještě zajímavější :)

Článek Bikepacking s Locusem z Hannoveru do Marseille se nejdříve objevil na Locus Map - mobile outdoor navigation app.

napsal koloběžkář a kačer David Kubát

(redakčně upraveno)

Už delší dobu jsem měl v plánu velkou akci. Někdy v loni jsem zjistil, že existuje keš, která vyžaduje v kuse nebo po částech projít Zlatou stezku Českého Ráje. Na to, abych ji prošel, bych potřeboval tak 3-4 dny, a hlavně bych neměl s kým jít. Po částech by to šlo, ale nebyl by to takový zážitek. Čekal jsem tedy, až bude tepleji a mohl vyrazit na koloběžce - ten čas nyní nastal. Součástí informací o keši je seznam bivaků a trasa byla daná, nezbylo než vyrazit - výlet mi zabral dva dny s bivakem v Pantheonu. Očekával jsem náročný terén, a tak jsem se vybavil speciálním samo-domo popruhem, aby se koloběžka nosila snáze. Šlo by samozřejmě koloběžku odstrojit a nosit zvlášť, ale to byla až krajní možnost, ke které jsem přistoupil během těch dvou dnů asi jen třikrát.

Před výletem jsem si trasu naplánoval na Mapy.cz a přes Dropbox naimportoval do Locusu. Locus umožňuje kromě klasické navigace i navádění po trase, ale to jsem nepotřeboval. Stačilo mi, že vidím v mapě trasu. Další fičurou je zobrazení zbývající vzdálenosti při klepnutí na trasu. To jsem používal v těžkých chvílích, abych měl pocit, že to aspoň trochu ubývá.

Další příjemnou funkcionalitou je Dashboard nebo-li palubní deska. Tam jde nastavit nespočet různých kombinací polí. Mně stačí nadmořská výška, ujetá vzdálenost a rychlost. Tohle funguje jen při záznamu, který jsem použil druhý den výletu, když mi došla baterie v Garminu.

Poslední hodně používanou funkcí je u mě rychlé plánování trasy. Hodí se to, pokud nechcete trápit baterku datovými službami nebo když chcete cestovat mimo značené cesty. Používám to hodně na odhad trasy v neznámém prostředí, protože mám sklon vzdálenosti podcenit a pak končím bez vody a jídla uprostřed lesů. :-)

Druhý den jsem Locus používal i pro záznam trasy, protože v garminu došla baterka. Záznam je bezproblémový, a když už celou dobu běžela GPSka, tak jsem se nechal navádět vždy na následující keš a nemusel jsem sledovat, jak jsem daleko. Jakmile jsem byl 100m od ní, píplo to. Tahle vzdálenost jde samozřejmě nastavit, jako skoro všechno. Třetí, naváděcí obrazovka je trochu zmatečná, ale jen zdánlivě. Horní čára ukazuje vzdálenost z aktuální pozice ke středu mapy a spodní červená ke keši plus dojezdovou vzdálenost.

Musím říct, že jsem z Locusu nadšen. Odinstaloval jsem Endomondo a asi ho budu používat i místo Garmina, u kterého je bohužel vzhledem ke stáří modelu podpora tristní. Pro kamarády běžce bude možná zajímavá informace, že u navádění jde zapnout i hlasový výstup a můžete tak mít telefon třeba v batohu. Také jde nastavit vzdálenost pro upozornění na opuštění trasy (když je trasa přesná, nastavím 50 m a když je naklikaná halabala, nastavím 200 m).

Za celou cestu mě ani koloběžka nezradila, jen se povolil šroub na nosiči, ale ten stačilo dotáhnout a jelo s dál. Vzhledem k tomu, jakým terénem jsem jel a jaké kodrcání to místy bylo, to je skoro zázrak. Závěrem snad jen to, že i když jsem si myslel, že Český Ráj celkem znám, pořád tam jsou místa, kde jsem byl poprvé a vyrazíme tam s Pájou někdy na pořádný výlet. Jde hlavně o oblast kolem Příhraz a pak okolí Kozákova.

Článek Na koloběžce po Zlaté stezce Českého Ráje se nejdříve objevil na Locus Map - mobile outdoor navigation app.

napsala Sarah Murphy

Vždycky jsem úplně napjatá, když se rozhodnu k návštěvě nových míst; znáte tu nervozitu, mravenčení v břiše, při očekávání nových dobrodružství. Nikdy to nebylo ale tak intenzivní jako tentokrát, když jsme se s přítelem vydali na dlouhý let z londýnského Heathrow do Tokia, na kontinent, kde jsem ještě nikdy nebyla.

Tokio

Většinu času jsme strávili průzkumem hlavního města s jeho starobylými chrámy a svatyněmi, křiklavě kontrastujícími s ultramoderními mrakodrapy a mnoha futuristickými restauracemi a obchody.

Křižovatka Šibuja patří k nejrušnějším přechodům pro pěší na světě. Najednou se přes ni na jednu zelenou převalí neskutečných 2500 lidí. Nedaleko ní je tradiční keš "Samota bez tebe" (Loneliness without you - GC252PG), ukrytá u sochy slavného pejska Hačiko, který zde u nádraží každý den čekával na svého pána, až se vrátí z práce. V životě jsem neviděla zamudlenější místo, nicméně právě díky té mase lidí okolo si vás nikdo nevšímá.

[caption id="attachment_10349" align="aligncenter" width="800"] Zelená! A 2500 lidí se dá do pohybu.[/caption]

Jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí Tokia je budhistický chrám Senzó-dži, který je také domovem nejoblíbenější kešky v Japonsku: Asakusa Kaminarimon (GC38J50). Skrýš je umístěna hned vedle hlavní brány do areálu chrámu a zase uprostřed mudlího davu. V malé krabičce jsem našla nádherný swag se jménem kešky, na oplátku jsem také zanechala pár travelbugů.

[caption id="attachment_10348" align="aligncenter" width="800"] Chrám Sensó-dži v Tokiu[/caption]

Když jsme v Tokiu navštívili unikátní zábavní park Disney Sea, nenechali jsme si ujít příležitost omrknout EarthCache Mt. Prometheus / プロメテウス火山 (GC31H0H), což je vlastně obří realistický model sopky. Bylo to poprvé, co jsem viděla Earth keš vzniklou na základě modelu geologického jevu - sopka a všechny efekty, které předvádí, jsou však natolik realistické, že se místní revieweři a Groundspeak rozhodli udělit výjimku. Stejně se asi nedostaneme blíž k aktivnímu vulkánu při erupci - sopka při večerní show začala dokonce chrlit "lávu"!

[caption id="attachment_10351" align="aligncenter" width="800"] Sopka v  Tokyo Disney Sea parku[/caption]

Kjóto

Starobylé Kjóto bývalo hlavním městem Japonska a ve srovnání s Tokiem tady tempo života plyne podstatně pomaleji. Hned od rychlovlaku Šinkansen, kterým jsme sem přicestovali, jsme se vydali k chrámu Kinkaku-ji, známému také pod názvem Zlatý pavilón. Celá jeho fasáda je pokryta zlatými lístky a je opravdu na co se dívat. Hned po jeho prohlídce jsme odlovili tradičku Kinkakuji-temple #Kinukake road (GC3B9NY) – je vždycky fajn ozdobit místo na mapě, které jste navštívili, žlutým smajlíkem!

[caption id="attachment_10347" align="aligncenter" width="800"] Zlatý pavilón[/caption]

Dalším z top zážitků našeho výletu byla úžasná svatyně Fushimi Inari-Taisha hned kousek za Kjótem. V životě jsem neviděla nic podobného jejím 10,000 branám torii, tvořícím rumělkové tunely. Ohromeni jsme tam narazili na dva francouzské kačery, se kterými jsme společně odlovili kešku Red Torii (GC56M9R) - velmi chytrou skrýš, umně vkomponovanou do svého okolí.

Nara

Spousta známých nám ještě před výletem doporučovala navštívit národní park Nara, a tak jsme si tam cestou z Kjóta udělali zastávku. Nara je světoznámá díky divokým jelenům Sika, kteří se tady volně procházejí a vůbec si nedělají starosti z lidí. Občas z národního parku zabloudí až do města a bloumají ulicemi. Když loudí o pamlsky, pěkně po japonsku se ukloní. Tenhle neopakovatelný zážitek byl jedním z důvodů, proč jsem si Japonsko zamilovala.

V parku najdete několik kešek, včetně Nara National Museum (GC37DEX) a Deer Park Rest Area (GC49CW9).

[caption id="attachment_10346" align="aligncenter" width="800"] Mladý jelínek mi ukusuje z oběda v Naře[/caption]

Součástí národního parku v Naře je také chrám Tódai-dži, který je domovem největší bronzové sochy Budhy na světě. Její neuvěřitelnou velikost pochopíte až na vlastní oči - je gigantická! Také tady, nedaleko brány Nandaimon, jsme odlovili pěknou malou kešku - Todaiji 東大寺南大門 (GC6CGRV), a přitom sledovali, jak opodál mladý jelen okusuje komusi oběd přímo z ruky!

[caption id="attachment_10350" align="aligncenter" width="800"] Chrám Tōdai-dži[/caption]

Tentokrát jsme zažili jen zlomek toho, co Japonsko nabízí, a tak se tam v blízké budoucnosti zase vrátíme, abychom je procestovali intenzivněji. Už se nemůžeme dočkat!

Sarah Murphy

www.thegeocachingjunkie.com

Článek Japonsko – keškování v zemi vycházejícího slunce se nejdříve objevil na Locus Map - mobile outdoor navigation app.

Příspěvek je dostupný pouze v angličtině.

Článek Across Moroccan dessert with a great help from Locus se nejdříve objevil na Locus Map - mobile outdoor navigation app.

Univerzalita naší aplikace, primárně určené pro volnočasové aktivity v přírodě, zdá se, nezná hranic. Již jednou jsme zde psali o využití Locusu při sledování ohroženého druhu na Nové Kaledonii, tamtéž pomáhá při sledování lesních požárů, v Brazílii jej používají k záznamu dat o výskytu dřevin v pralese atd. Nedávno jsme se dozvěděli, že američtí vědci Galen B. Rathbun​ a John P. Dumbacher Locus využívají k záznamu pohybu příslušníků nedávno objeveného nového druhu v pouštích Namíbie.

Macroscelides micus

Zvířátko, vypadající jako myš s krátkým chobotem, nemá ještě ani český název. Patří do čeledi bércounovitých a je blízkým příbuzným bércouna afrického (Macroscelides proboscideus). Je ale menší a má načervenalou srst. Objeven byl až nedávno, jelikož se vyskytuje pouze v nevelké části odlehlé oblasti pouště Namib na úpatí pohoří Etendeka.

[caption id="attachment_9781" align="aligncenter" width="800"] Domovina malého bércouna[/caption]

A opravdu je ve své vývojové linii příbuzným slona - má k němu mnohem blíže než k myši. Malý bércoun je všežravec - živí se jak drobným hmyzem, tak kořínky nebo bobulemi. Při výkumu vědci potřebovali odchytit pár jedinců, aby na ně připevnili sledovací zařízení, a do pastí je nalákali na arašídové máslo, oves a pomazánku Marmite.

Bércouni jsou noční živočichové - ve dne se kvůli nesnesitelnému žáru skrývají pod kameny a za potravou vyrážení až v noci. Monitoring tedy probíhal zejména na noční směny. Sledovací zařízení obsahovalo GPS tracker a anténu, pomocí níž odesílalo údaje o poloze do přijímače, napojeného na dva mobilní telefony s Androidem a Locusem. Pomocí Locusu se zaznamenávala jak poloha, tak i přidružená data, která lze v aplikaci snadno třídit a ukládat. Díky monitoringu se ukázalo, že drobný živočich (cca 20 centimetrů včetně ocasu) obývá docela rozlehlé území (přes 14 ha) a v případě nebezpečí dokáže vyvinout rychlost až 20 km/h.

[caption id="attachment_9782" align="aligncenter" width="800"] Mapka se záznamem výskytu pěti sledovaných bércounů[/caption]

• Přečtěte si více o terénním průzkumu bércouna v Namíbii >>
• Více o malém bércounovi ve Wikipedii >>

Ačkoliv je naše appka volnočasová a určená primárně pro zábavu, jsme rádi, že se takto zapojujeme i do ochrany přírody nejen kolem nás, ale i v dalekých končinách naší krásné planety.

Článek Locus opět pomáhá při vědeckém výzkumu – tentokrát při mapování výskytu endemických druhů v Africe se nejdříve objevil na Locus Map - mobile outdoor navigation app.

by Sarah Murphy

If you’ve never heard of the Geocaching Triad, it’s touted by Groundspeak as the crowning achievement for every geocacher. To complete the Triad, you must find three caches: Original Stash Tribute Plaque (GCGV0P) outside of Portland, Oregon, Geocaching Headquarters (GCK25B) in Seattle, Washington and the last remaining Project APE cache, Mission 4: Southern Bowl (GCC67) outside of Sao Paulo in Brazil. Last year, I was lucky to complete two thirds of the Triad when I visited Oregon and Washington in the Pacific North West region of the US.

I was fortunate to have outdoor-loving muggle friends who lived in Portland so I stayed with them for a few days and convinced them to go hiking with me so we could pick up GC12 5/12/2000 (GC12) and Geocache 7/21/00 (GC17). I guess it was customary when geocaching began to use the placed date in the cache name!

GC17 is located on the McIntyre Ridge on the way to Wildcat Mountain, just over an hour from Portland, and offers stunning views of Mount Hood on a clear day. Unlike hiking in the mountains in Ireland, it was important that we kept talking or singing or whistling along the way to let wildcats, or cougars, know that we were coming. What you don’t want is to creep up on them! The trail zigzagged its way to GC17, which we found nice and quick, before enjoying the amazing views.

We then started the hike back and discovered it was quite a way down to GC12. There is an easier route to GC12 with alternative parking, but we decided to keep walking instead of relocating the car. It was extremely steep on the way down and I knew already that I would struggle coming back up. We definitely did it the hard way – I have spoken to others who talk of it being a ‘breeze’. The cache was hidden on 12^th May 2000, just nine days after the first ever cache was hidden by Dave Ulmer in nearby Beavercreek. It was amazing to find this piece of geocaching history, before we made our way back to the car and off the mountain just before dark.

It was part of my plan for the day to visit the Original Stash site before heading back to Portland, but it was dark by the time we were back at the car and I conceded that my friends would probably be done for the day and I would come back the following day on my own while they were working. To my surprise, they were game to keep going and happily, the Original Stash Tribute Plaque is located right at a parking spot, so it was easily findable, even in the dark!

We also took the time to find the nearby Un-Original Stash (GC92), which is also an oldie (hidden 22^nd October 2000). It’s very close to the plaque and I found it with the help of my friend and our phone torches!

I highly recommend making the pilgrimage to the Original Stash site and the nearby historical caches. There is lots to see and do around Portland itself, with some interesting caches and beautiful natural attractions like Colombia Gorge and its endless waterfalls. Oregon is a beautiful state to visit and I am only sorry I didn’t get to see more, including the coast, which I believe is really special.

Sarah is an avid geocacher based in Belfast, Northern Ireland. She writes a blog about her geocaching and travel adventures, called TheGeocachingJunkie.com.

Článek Geocaching Triad? Mission accomplished in 2/3s! se nejdříve objevil na Locus Map - mobile outdoor navigation app.

by Sarah Murphy

Dublin city centre has lots of great caches to not only keep you busy and explore various cache types, but to take you to some of the fascinating places the fair city has to offer. Starting right in the middle of it all on the main thoroughfare, O’Connell Street, Stiffy by the Liffey (GCE388) is a simple virtual cache highlighting the Spire, a 121 metre high pin-like structure commissioned as part of a street redesign in 1999. In December 2015, the spire was lit up like a lightsaber ahead of the release of the latest Star Wars movie.

[caption id="attachment_9517" align="aligncenter" width="500"] The Spire of Dublin with statue of James Larkin[/caption]

Heading down North Earl Street and Talbot Street, past the statue of James Joyce, you will reach Gardiner’s Treat (GCJKTN), the only webcam cache on the island of Ireland.

[caption id="attachment_9514" align="aligncenter" width="500"] James Joyce[/caption]

A stroll towards the quays on the banks of the River Liffey and you will arrive at An Gorta Mór (The Great Famine) (GC4HQ60), my favourite multi cache in Dublin. There are a number of fantastic multi caches in Dublin that highlight very interesting events in Dublin’s history, so it’s hard to choose just one but this one sticks out in my mind and I always recommend visitors to do it. As the name suggests, the cache highlights a dark time in Ireland’s history when a million Irish died and a million more emigrated to escape the ravages of the Irish Potato Famine. The short multi has two virtual stages and then the final. The first stage brings you to the haunting Famine sculpture by Dublin sculptor Rowan Gillespie.

[caption id="attachment_9516" align="aligncenter" width="800"] Molly Malone[/caption]

Stage two is at the Jeanie Johnston Tall Ship, a replica of the original Jeanie Johnston famine ship, which brought emigrants on the dangerous seven week journey from the west coast of Ireland to America.

[caption id="attachment_9515" align="aligncenter" width="800"] Jeanie Johnston[/caption]

Not far from here is the EarthCache The Fossil Hotel (GC5VBCH) which focusses attention on the use of Irish limestone as a building material. The limestone is rich in fossils and this building is not the only one in Dublin to use the same type of stone. When you have studied the fossils here, you will find yourself noticing other places where they appear around the city.

There are some great traditional caches to choose from in the centre. The most popular with tourists is The Guinness Logbook of Records (GC1JE8J), located beside the world famous Guinness brewery, just a short walk from the city centre. For somewhere to drop off your trackables, Magnetic Storage (GC3NH2Z), just north of O’Connell Street, is large enough to hold quite a few travel bugs and geocoins.

If you haven’t had time to solve any puzzle caches before you arrive in Dublin, The Garden of Forking Paths (GC2P9XR) is a field puzzle located in the lesser known park, Iveagh Gardens. Most tourists will visit Saint Stephen’s Green in the city centre and the vast Phoenix Park just outside, so the Iveagh Gardens is usually less busy (unless it’s lunchtime on a sunny day, when workers from nearby offices decide to soak up the rays while eating their lunches). The green area dates back three hundred years but its current design is from 1865. The puzzle is different, but not too taxing on the brain and will nicely fit the bill for your ? icon.

Heading back towards the river, staying on the south side, Chimney Park Wherigo (GC6AJHZ) will earn you a seventh cache type. Located in another hidden gem of a park, built on the site of the old Dublin Gasworks, the cache is only three months old but has already proved very popular.

[caption id="attachment_9513" align="aligncenter" width="800"] Ha'penny Bridge[/caption]

Last but not least, if you want to maximise your icon types, why not host an event, if there isn’t already an event happening during your stay. Dublin cachers are very social and enjoy nothing more than a cup of coffee and some geochat. If you’re looking for a location, Foam Café on Strand Street Great is a kooky location with hands down, the best banoffee cake you will taste in Dublin!

The above are just a small selection of the fantastic caches to be found in Dublin. The city is ever popular with tourists and is renowned for being home to the friendliest locals you could ever meet. Topped off with some really nice caches, why not make Dublin the destination for your next geocaching trip? We look forward to welcoming you!

Sarah is an avid geocacher based in Belfast, Northern Ireland. She writes a blog about her geocaching and travel adventures, called TheGeocachingJunkie.com.

Článek Geocaching in Dublin’s Fair City se nejdříve objevil na Locus Map - mobile outdoor navigation app.